Zjistili byste, kdyby vám někdo ukradl identitu nebo hesla, případně by získal přístup do internetového bankovnictví?

Šokující pravdou je, že mnoho lidí vůbec netuší, když se stali obětí kybernetického útoku. Podle výzkumu společnosti Javelin Strategy & Research bylo v posledních letech v USA obětí krádeže identity více než 15 milionů lidí ročně.

ENISA (European Union Agency for Cybersecurity) vydala zprávu, která uvádí, že počet kybernetických útoků na podniky i jednotlivce v Evropě se za poslední dva roky zvýšil o více než 60 %. Útoky zahrnovaly vše od krádeže identity až po ransomware a phishing.

Přitom značná část z nich o tom neví, dokud nedojde k podezřelým aktivitám na jejich účtech nebo dokud je přímo nekontaktují jejich banky. Tato nevědomost ukazuje na důležitost osvěty v oblasti kybernetické bezpečnosti a lepších metod detekce, které by obětem pomohly identifikovat krádeže identity nebo zneužití údajů dříve. 

Kolik lidí je napadeno, aniž by o tom věděli?

Statistiky jsou alarmující. Studie provedená organizací Identity Theft Resource Center zjistila, že až 50 % obětí zjistí, že byly napadeny, až několik měsíců poté, co útok proběhl. Zde jsou některé statistiky a příklady:

• 50 % obětí krádeže identity neví, že došlo k útoku – mnoho lidí si změny na účtech nevšimne, dokud nejsou výrazné.
• 20 % obětí phishingových útoků si ani neuvědomí, že jejich hesla nebo přihlašovací údaje byly zcizeny. Útočníci často využívají zcizené údaje opatrně a pomalu, aby oběť dlouho nic nepoznala.
• Podle Norton Cyber Safety Insights Report si více než 60 % uživatelů myslí, že jejich hesla jsou dostatečně silná, přestože jsou často zranitelná vůči útokům hrubou silou nebo opětovně použita na více místech.

Proč někteří ignorují kybernetickou bezpečnost?

Mnozí lidé se domnívají, že nejsou cílem kybernetických útočníků. Mají pocit, že pokud nejsou bankou nebo velkou korporací, nestojí za námahu. Tento přístup ale opomíjí skutečnost, že útočníci si často vybírají nejsnadnější cíl – a tím může být běžný uživatel, který podcenil zabezpečení svých zařízení. Většina kybernetických útoků není zaměřena pouze na bohaté nebo vlivné osoby; často se obětí stávají lidé, kteří věří, že jejich účet nebo identita není dostatečně "atraktivní".

Dalším z důvodů, proč někteří lidé naprosto ignorují svou vlastní bezpečnost, je, že jim někdo, komu důvěřují, dal opačné doporučení. Často se spoléhají na "počítačové odborníky" z řad známých, kteří mají možná přehled v základním nastavení nebo práci s počítačem, ale nedisponují odbornými znalostmi kybernetické bezpečnosti. Tento přístup může být stejně riskantní, jako kdybychom hledali lékařskou radu u automechanika, který zná základy první pomoci, ale nemá odbornou kvalifikaci. I zde může neodborná rada přinést vážná rizika a ohrozit ty, kteří důvěřují nesprávné autoritě.

Jiným důvodem, proč lidé ochranu ignorují, je mylná představa, že spolehlivá ochrana musí být drahá a zbytečná. To odráží falešné přesvědčení, že kybernetická bezpečnost je pouze "byznys" a že běžný člověk nemusí investovat do profesionálních nástrojů.

Proč je vstupní analýza hrozeb a ochrana klíčových aktiv zásadní?

Ještě než začneme implementovat ochranná opatření, je důležité provést analýzu hrozeb a identifikovat, která data nebo zařízení jsou klíčová a potřebují nejvyšší úroveň zabezpečení. Tato analýza zahrnuje:

• Identifikaci kritických aktiv: Například přístupy k finančním účtům, firemním databázím nebo účtům s osobními údaji.
• Posouzení potenciálních rizik a hrozeb, které mohou na tato aktiva mít největší dopad.

Díky této analýze mohou uživatelé a organizace stanovit priority a přizpůsobit úroveň zabezpečení podle hodnoty jednotlivých aktiv. V domácnosti to může znamenat ochranu přístupu k internetovému bankovnictví nebo e-mailovým účtům, zatímco ve firmě se ochrana zaměřuje na kritické systémy a datové zdroje.

Business Continuity Planning (BCP) a Disaster Recovery Plan (DRP)

Součástí komplexní ochrany by mělo být také plánování kontinuity podnikání (BCP) a plán obnovy po havárii (DRP). Tyto plány zajišťují, že organizace zvládnou minimalizovat dopady a rychle obnovit provoz i v případě závažných bezpečnostních incidentů. Tyto plány zahrnují:

• Postupy pro obnovu dat po kybernetickém útoku nebo jiném narušení,
• Záložní opatření pro klíčové služby a infrastrukturu, která zajistí minimalizaci dopadů na činnost organizace.

Pro firmy to znamená pravidelné zálohy, jasně stanovené přístupové politiky a školení zaměstnanců, aby věděli, jak reagovat v krizových situacích. Tím se snižuje riziko dlouhodobých škod.

Mýtus o bezplatné ochraně: Proč žádná opravdu spolehlivá ochrana není zadarmo

Bezplatné antivirové a bezpečnostní programy jsou často lákavé, ale málokdy nabízí dostatečnou ochranu proti pokročilým hrozbám. Bezplatné verze mohou detekovat základní škodlivý software, ale sofistikované útoky, jako je phishing, krádež hesel nebo ransomware, obvykle vyžadují pokročilejší nástroje, které jsou dostupné pouze v placených verzích.

Pokud by spolehlivá ochrana byla dostupná zdarma, firmy vyvíjející tyto technologie by rychle zanikly. Náklady na vývoj, aktualizace a výzkum v oblasti kybernetické bezpečnosti jsou totiž vysoké a bez placených služeb by nebylo možné dlouhodobě udržet jejich efektivní provoz. Bezpečnostní firmy investují obrovské částky do vylepšování svých produktů, protože kybernetické hrozby se neustále vyvíjejí.

Kdy lidé začínají řešit kybernetickou bezpečnost? Až když je pozdě

Někteří lidé a malé firmy začnou brát kybernetickou bezpečnost vážně až poté, co se sami stanou obětí útoku. Ať už jde o prolomení hesel, podvodné platby nebo odcizení osobních údajů, lidé si uvědomí vážnost situace až poté, co bylo napácháno škody. Takové incidenty mohou mít dlouhodobé následky – od finančních ztrát až po poškozenou reputaci nebo dokonce ztrátu identity.

Podle statistik většina lidí vůbec nezjistí, že byli napadeni, dokud nedojde k vážným změnám na jejich účtech. Výzkumy dokazují, že například u phishingových útoků si více než 20 % lidí neuvědomí, že jejich hesla nebo přihlašovací údaje byly zcizeny. Bez dostatečné ochrany je vysoce pravděpodobné, že útočník bude moci přistupovat k těmto údajům po dlouhou dobu, aniž by to oběť zjistila.

Školení uživatelů a zaměstnanců

Kybernetická bezpečnost není jen o technologiích – zásadní je lidský faktor. Školení a osvěta jsou klíčem k prevenci incidentů, protože každý uživatel by měl vědět, jaká rizika mu hrozí a jak je minimalizovat. Školení zahrnuje:

• Rozpoznávání phishingových útoků a technik sociálního inženýrství,
• Osvojení základních bezpečnostních návyků, jako je používání silných hesel a dvoufaktorové autentizace,
• Reakce na incidenty: jak správně reagovat, pokud se stane obětí útoku.

V domácím prostředí tyto znalosti pomohou všem členům rodiny lépe se orientovat v rizicích online světa, zatímco ve firmě se stávají základem pro ochranu firemních dat a systémů.

Investice do ochrany: Náklad, nebo nezbytnost?

Mnozí lidé stále považují investici do ochrany za zbytečný náklad. Pravda je ale taková, že jednorázová investice do kvalitního zabezpečení může výrazně snížit riziko útoku a minimalizovat možné škody. A nejde jen o antivirový program – kvalitní kybernetická ochrana zahrnuje například:

• Správce hesel: Pomáhá generovat a ukládat silná hesla pro každý účet.
• Dvoufaktorová autentizace (2FA): Poskytuje vyšší úroveň zabezpečení než samotné heslo.
• Bezpečné zálohy: Chráněné úložiště, ideálně mimo hlavní systém, je klíčové pro obnovu dat.
• VPN: Chrání data při přenosu na veřejných sítích a brání sledování aktivit na internetu.
• Pravidelná aktualizace softwaru: Tento krok je často podceňován, přestože mnoho útoků využívá zranitelnosti staršího softwaru.